Za státní převrat ve čtvrtek označil venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino krok předsedy Národního shromáždění Juana Guaidóa, který se ve středu prohlásil úřadujícím prezidentem. Informovala o tom agentura AFP.

"Varuji venezuelský lid, že je páchán převrat proti státním institucím, proti demokracii, proti naší ústavě a proti našemu legitimnímu prezidentovi Nicolási Madurovi," prohlásil Padrino na tiskové konferenci ministerstva obrany.

Šéf venezuelské armády znovu potvrdil svou podporu Madurovi a dodal, že vojáci "by nebyli hodni své uniformy, kdyby nebránili ústavu země". Z vzestupu opozice v čele s Guaidóem obvinil Padrino "temné síly", uvedla agentura AP.

Opozice, stejně jako řada amerických zemí, včetně USA, neuznávají legitimitu nového mandátu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který začal 10. ledna. Loňské prezidentské volby totiž nebyly demokratické, režim pronásleduje opozici, porušuje lidská práva a svou řízenou hospodářskou politikou dostal zemi na pokraj ekonomického kolapsu.

V případě, že se nový prezident neujme funkce, stává se podle ústavy úřadujícím prezidentem do uspořádání voleb šéf parlamentu.

Od pondělí při protivládních protestech ve Venezuele zemřelo podle neziskové organizace OVCS nejméně 26 lidí.

Opoziční deník El Nacional už v noci jmenoval několik konkrétních lidí, kteří byli při protestech zastřeleni bezpečnostními složkami. Deník také uvedl, že například ve státě Monagas na severu země skupina radikálů zahalených v kapucích vyvolávala násilnosti a zapalovala auta, podle deníku patřili zřejmě k příznivcům Madura.

Guaidóa jako úřadujícího prezidenta uznaly mimo jiné Spojené státy, Kanada a několik latinskoamerických zemí.

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt ve čtvrtek prohlásil, že Maduro "není legitimním vůdcem Venezuely".

Jeho americký protějšek Mike Pompeo vyzval Organizaci amerických států (OAS), aby uznala Guaidóa "prozatímním prezidentem Venezuely". Varoval také "nelegitimní režim" Nicoláse Madura před jakýmkoli rozhodnutím použít sílu k potlačení mírového demokratického přerodu země.

Česká republika podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka podporuje snahu venezuelské opozice o návrat demokracie v jihoamerické zemi. Změna, která přinese obnovení hodnot právního státu, by měla být nenásilná, uvedl Petříček na Twitteru a připomněl přitom události z listopadu 1989, které vedly k pádu komunistického režimu v někdejším Československu.

Naopak podporu Madurovi vyjádřily levicové vlády Bolívie či Kuby. Také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Madurovi v telefonátu řekl: "Maduro, bratře, vydrž, jsme s tebou."

Též předseda dolní komory ruského parlamentu podle agentury Interfax uvedl, že Rusko prohlášení Guaidóa prezidentem neuznává.

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s Madurem vyslovil podporu "legálním úřadům Venezuely" a dodal, že podporuje mírové řešení venezuelských vnitřních rozporů.

V rozhovoru zaznělo, že venezuelská krize byla vyprovokována zvenčí, což je hrubé porušení základních norem mezinárodního práva, uvedla agentura TASS.

Evropská unie vyzvala Venezuelu k uspořádání svobodných voleb a podpořila venezuelskou opozici. V noci na čtvrtek to uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která rovněž sdělila, že EU plně podporuje venezuelské Národní shromáždění i jeho předsedu Juana Guaidóa. Řada evropských států sice podpořila opozici, výslovně ale neuznaly šéfa parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem.

"EU plně podporuje Národní shromáždění jako demokraticky zvolenou instituci, jejíž pravomoci musí být obnoveny a respektovány," uvedla Mogheriniová. "Občanská práva, svobody a bezpečnost všech členů Národního shromáždění včetně jeho předsedy Juana Guaidóa musí být dodržovány a plně uznávány," dodala.

Unie je podle Mogheriniové připravena Venezuele pomoci s obnovou demokracie a právního státu a po Caracasu chce, aby okamžitě zahájil politický proces vedoucí ke svobodným volbám ve shodě s ústavou. Brusel také zdůraznil, že masové demonstrace Venezuelců volajících po demokracii nemohou být ignorovány.

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani ve čtvrtek označil Madurův režim za nelegitimní, protože nezískal prezidentský úřad ve svobodných a čestných volbách. "Ve světle dramatických protestů ... a všeobecné nespokojenosti musí Maduro odejít," dodal Tajani.

Papež František, který ve čtvrtek zahájil návštěvu Panamy, se nepostavil ani na jednu stranu konfliktu. Podle Vatikánu papež vývoj ve Venezuele sleduje a podporuje "všechny snahy, které pomohou uchránit obyvatele od dalšího utrpení". 

Prezident Maduro označil středeční události za pokus o převrat, za nímž stojí podle něj Spojené státy. Oznámil také, že Venezuela s USA přerušuje diplomatické vztahy a že Spojené státy mají tři dny na stažení svých diplomatů zpět do vlasti.

Venezuela podle Madura rovněž uzavře své velvyslanectví a všechny konzuláty ve Spojených státech.